Deník

25.8.2010 St

25. srpna 2010 v 17:30 | +Melody+
Ahoj, blogu se moc nevěnuju, já vím. Vůbec se mi nechce a ještě k tomu mě sere ta matika. Už za 6 dní mám opraváky (Odpočítávám to jako dny do Silvestra) . Mám strach, začínám být nervózní, protože vím, že nic neumím :/ Jdu vás oběhnout. Pa +M+

Seznamte se s MHD Ostrava

18. dubna 2010 v 19:37 | +Melody+
Aneb máme debilní řidičě a ještě horší spoje!

Šla jsem od Soffi, když mi jediný trolejbus co na tu zastávku o víkendu jede, ujel přímo před ksichtem. Tak a teď - čekat dalších dvacet minut. Jet jednu zastávku - Dům Vodohospodářů. Pak přejít na tu tramvajovou - Dům energetiky, čekat na spoj, který mě doveze na tramvajovou křižovatku - Nová Ves Vodárna. Přejít na druhou stranu a čekat na spoj, který mě doveze domů. Ano ano.
Jenomže, já jsem to fikla přes park a dostala se na tramvajovou zastávku - Krajský úřad, který mě ale stejně dovede na obě strany tak akorát do háje. Tak jsem šla ještě dál. Na další tramvajovou křižovatku - Náměstí Republiky. Běžela jsem jak splašená, úžasný pan řidit samozřejmě čekal až doběhnu, pak zavřel a ujel ! Heh, no nervy se mě nedořezal. Nadávala jsem, poslala jsem mu krásného FUCK YOU až dopředu a čekala dalších dvacet minut.

(V šalině na mě celou cestu mrkal jakýsi zjev s kočarem, no potěš prdel ... )

Tak, doufám, že jste si, milé dámy, udělaly o našem MHD jasnou představu a kdyby jste se k nám zastavily, radši jezděte Taxíkem. +M+

Kurva .. čuraci vyjebaní fakt !!

13. dubna 2010 v 16:31 | +Melody+
Tak jo, přišla jsme si poztěžovat! Tak brouzdám po blogu.cz a naleznu fajny blog o Japonsku, kliknu do rubriky Japonské pohádky .. A co tam nevidím, příběhy, které jsem tak před rokem, dvěma jak piča opisovala z knih. A zdroj - Uplně jiný blog! To znaméná, že si to překopírovávali všichni! Mastné. Tak se teda podívám na svůj starý blog o Japonsku (Adresu uvádět nebudu) a ten pořád je.
Ale když jsem klikla na svůj úplně PRVNÍ blog na estrankach.cz, který jsem měla činný dva roky, je ZRUŠEN !! Měla jsem tam všechno, všechno! "Zablokováno administrátorem!" Protože jsem tam dlouho nepřídávala nové články, a ptáte se proč? Kurva, tak když mám plnou paměť na obrázky a budu tam přidávat jenom nekonečně dlouhé texty, nikdo mi to číst nebude! To si mám jako platit za to, že vám svým blogem dělám reklamu?! Byl hodně úspěšný a všechna moje práce - Ještě si pamatuju to datum založení 17.listopadu 2007 - Je v hajzlu!

Díky Bohu mám tenhle blog - od 20.1.2009 To je taky dlouhá doba ne?! A pořád tady sem!
Díky Díky, jdu se uklidnit cigárkem. A pak du na tu kalanetiku
123

Greece

25. března 2010 v 14:52 | +Melody+
Týden v Řecku

Chtěla jsem si s sebou vzít nějaký ten deníček a zapisovat si každý den, protože se toho stalo pravdu hodně. Ale nakonec bych to stejně nestíhala, spávali jsme tak max. 5 hodin denně, pač furt byli nějaké kalby, nebo výlety.

První den - Ubytovali jsme se u rodin a pak hnedka celá skupinka zašla na kafe (oni tam chodí na kafe často), jenomže my, jako správní češi jsme si dali piva a pili. Když byla nuda, zašli jsme k někomu domů a tak.

Lidi já si to už moc nepamatuju ...

Druhý den
Večer jsme zašli do nejlepšího klubu v Patrasu. Kde se hrabe nějaká 100dolní nebo Brodway u nás v Ostravě, ten club přesně takový, jak si vysníváš na VIP party. Všechny možné drinky, skvělá hudba. Vztahy se zamíchali hnedka první den no ... To tu pisat nechci

Třetí den
Výlet do Olympie, tam mě uča seřvala, že vůbec neposlouchám výklad. Chodila jsem pořád vzadu a vyplýtvávala kredit na volání k kámošema. Nebo sme se furt fotili. Nebo jsem kuřila, ale hlavně aby mě neviděli.

Čtvrtý den
To bylo pondělí, to byl výlet do Delf. Tam to bylo nádherné. Bylo to zakázané místo a tajné. Znáte to z řeckých pověstí ne?! Chodili tam panovníci pro rady, do věštírny. No, ale bylo hrozné vedro. Já bývám ve vedru protivná, ale i tak bylo tam nádherně. Pak jsme šly do muzea a tak. Den předtím teš, takové ty řecké sochy hobů a válečíků. Úžasné

Páty den
Už si vůbec nepa,atuju, jenom že jsme se balila a pak spala.

No mám spoustu zážitků. Chybí mi to tam. Střecha na kterou jsme pořád lozili kuřit (s kámoškou) povídat si a probírat co se stalo, dívat se na moře. A v tom teple ... Hm, smály jsme se, že tady v česku mrznete zimou a tak ...

Řecko z mého pohledu:
Strašné sociální rozdíly. Domy jsou nízké a nabuchané na sobě. Stojí obrovksá krásná vila a vedle toho stará chatrč bez oken ... Kde samozřejmě taky někdo bydlí. Stávalo se často, že za váma chodili DĚTI žebrat. V otrhaném tričku a bez bot. Nabízeli vá cokoliv, jenom aby dostali nějaké centy. Bylo mi jich strašně líto, ale řekové říkali, že je to normální a máme se to snažit ignorovat.

Centrum Patrasu je dokonalý. Všude samé restaurace, obchody (D@G, Gucci, ...) Dokonalé oblečení. Tady v Ově to nenajdete. Zamilovala jsem se do potrhaných riflí za 30 euro, no ... .
Jinak - Bavila jsem se s maminkou (borka jak cyp, dokonale vaří) - že si vláda od každé rodiny bere měsíčně 1500 euro, protože jako stát jsou v dluhu přes 6 bilionů a proto jsou v Athénách mnoho demonstrací, určitě jste už o tom slyšeli.

Cíga - Jej, takové zajímavé krabky - čtverečkované Vogue (ty byli i v Krakově na letišti), nebo jakési cíga George (Jako jirka, tak jsem svému kámošovi Jirkovi jedny koupila), a ta krabka se otvírala, zrovna mě napadá jenom notebook.

Řekové jsou strašní andílci. Nepijou, nekouří a slovo hulení ani neznají. To jsme jim radši ani neříkala, že hulím, bo by se posrali. No, když už pijou tak max. 3 piva a čast.
Za ani ne měsíc přijedou na týden oni tady a to se poserou jaké mi sme hovada. A ještě k tomu Ostrava ... Takové doupě huličů ...

Krásné pláže, modré moře, nádherné hory ... Všude. Prostě moře a na druhé straně břehu vydíte hory až do nebe.
JInak jsou řekové strašně hodní. Třeba když jako čech sviňa umíš smlouvat, dají ti slevu. Já jem tam začala zmatkovat že nemám tolik peněz, tak mi dali Red Bull zadarmo.

Typický chlap, myslí čurákem!

23. ledna 2010 v 21:51 | +Melody+
Musím to někomu říct! Mamčin přítel, když se narere, je nepříčetný. Začal mlátit našeho souseda a ten chtěl zavolat policajty! Jestli to udělal, vyhodí nás z bytu, je totiž pronajatý, nemáme s mamkou kde jít! Chce po ní prachy, které nejsou jeho. Mlátí ji, musela ho chytnout pod krkem a škrtit, aby se uklidnil. Prosí ho, aby přestal. Chce to sehnat skero, jedině tak se uklidní. Nikoho to nezajímá! Nikoho! Brečím v pokoji, řekl, že je to můj problém. Málem vystartoval i na mně. Nadává ji do kurev, a chce si ještě dneska pro souseda dojít. Dostat ho z baráku. Jenomže si neuvědomuje, že ho mlžou zavřít! Je mu to jedno?! Fajn, tak ať. Slyším, jak mamka v kuchyni brečí. A já. Jsem na to zvyklá. Takhle to je vždycky, s každým jejím chlapem. Pokaždé to skončí stejně. Jsou to čuráci, agresivní a vypatlaní. Zvykla jsem si ....
Někdo zvoní! Chce jít a otevřít. Mamka ho prosí, ať neotvírá. On mlátí do dveřích a řve.
Jak to dopadne?! Potřebuju cigaretu!
Je to policajt! Chce to vyřešit. Mamka ho brání a říká, že spí.

Silvestr 2009/2010

1. ledna 2010 v 15:19 | +Melody+
Nevím, jak ten článek bude dlouhý, ale zase upozorňuju, že je to hlavně pro mně, pač si chtít někdy zavzpomínat a ručně se mi to psát nechce.

Vycházím z domu. Maminka je u kámošky, blízko tramvajové zastávky, kde mám namířeno. Tak se stavím nahoru a dostanu 200 kilča. Dám cigárko a valím, u kámošky jsem už dávno měla být, ale nemůžu nikde sehnat jízdenky. Trafiky jsou zavřené, ve večerkách nemají. Tak to jebu a vyjedu si to načerno. Revizor naštěstí nikde nebyl a já mohla v klidu dojet na místo určení. Jenže i tam jsme se na pár hodin sekly, protože jsme se chtěly připravit + další kamí musela ještě napsat esej do Zsv. Vlastně se jenom dívala, za ni to napsala iná kámoška. Ten učitel jim nakázal, že to mají odevzdat do konce roku 2009. Tak to všichni začali psát až toho 31, jak jinak.

A vycházíme. Jedeme na Stodolní. Zajdeme si do Netopýra, dáme Colu, pokecáme. Čekáme totiž ještě na jednu kámošku, ale ta je ještě v gymnastice na rozlučce. Sedíme a sedíme a pak to nmůžeme vydržet. Od 100dolní je gymna celkem blízko, tak jsme si to vyrazily za ní. Před vchodem jsme čekaly další půl hodiny, ale nakonec vylezla z dalšíma dvěma kamarádkama, tu jednu už jsme dlouho neviděla. Přijela se na nás podívat z Anglie, kde pracuje jako servírka. A šly jsme z5.

A zamířily si to do Baroka, kde hrajou převážně hip-hop. Zatrsaly a pak vyrazily do Spqr, kde jsme skejsly až do těch dvanácti. Spadla mi na zem flaška chlastu a rozbila se. Myslím, že to bylo šampáňo, ale nakonec jsem to svedla na jednoho ožralo co stál vedle. Vůbec nevěděl .

K Vánocům jsem dostala nový mobil, takže jsem fotila a natáčela. Ohňostroj ... Je to šílené. Prostě jít po ulici a řvát - Štastný nový rok! A všichni se přidají. Užásný pocit. V ten moment ti je na světe tak dobře, navíc, když se otočíš, a jsou tam ti, na kterých ti tolik záleží, už tě nic netrápí.

No a co se týče chlapů - Pořád na mě šahali, pořád zamnou dolízali ... Tančila jsem a najednou mě něco chytlo zezadu a tančil semnou. Tak to se mi stalo asi 10*. Nakonec jsem se nenechala přemluvit a na baru v Nudli jsme netančila, ale příště si dám svou premiéru.

Prostě nezapomenutelný Silvestr, bylo tam taky spoustu poláků - S nima se dalo pokecat celkem normálně a když si nerozumněla, tak v angličtině. :D No maraz. Budu končit, napíšu den za dnem a přidám nějaké články. Pa +Mel+

Veselé Vánoce

24. prosince 2009 v 16:30 | +Melody+
Pak se nezapoměňte pochlubit, co jste dostali od "Ježíška"
+M+

City

5. listopadu 2009 v 18:23
Už jste si někdy uvědomili, jak důležitá je schopnost cítit?! Jaký by svět bez citů byl?! Chmurný a bez života! Bez lásky k ostatním, bez hudby, která nás dostane do dobré nálady - smutku i párty horečky ;-) , bez gest, bez úsměvu, zkrátka bez jakéhokoliv citu .... !!! ???

Mám mírný zafar smyslu života, nesmíte se tomu divit, každopádně chci znát váš názor.
+Mel+

Dornbirn

24. května 2009 v 20:51 | +Melody+
Je 21.5 (čtvrtek) a já se po tréninku vydávám za kámoškou. Od ní totiž pojedeme ve 2 ráno na Hlavní Nádraží v Ostravě. Od tamtuď do Vídně, do Dornbirnu dorazíme kolem 4té odpoledne.
Celý den strávený ve vlaku se zdá být nudný, ALE nebyl. S holkama jsme naštěstí měly vlastní kupé bez trenérů. Občas jsme si šly potajnu zakouřit na záchod. (Kdo z kuřáku by bez cigaret vydržel celý den, že?!)

Pátek - Ubytovány jsme byly na gymnáziu (spaly jsme ve třídách, trenéři opět naštěstí v jiné). Opravdu krásná, čistá budova, ne jako ten můj gympl. Taková typická jako v amerických filmech. Skřínky jsou na chodbách, květiny, projekty apod. Nadruhou stranu ... Vyučování začínalo 7:45, ale zato většinou končilo kolem 5té večer, ne-li později.

Po úspěšném vybalení jsme šly ven. Mohly jsme se po městě normálně vláčet až do deváté večer, paráda, že?! Zašly jsme za centrum, kde byl park. Fontána a legrační babička, která nás fotila. Nějak patří do jiné doby, opravdu to neuměla. Nahodila přiblblý úsměv a nerozhodně zmáčla to tlačítko, které jsme řekly. Uspěšně jsme na fotce všechny, sice trochu nakřivo .
Pak jsme zakotvily na děském hřišti. Prodavač zmrzliny uměl česky, tak jsem byly rády, že si pokecáme bez slovníku .

Na náměstí ↓ jsme začly do restaurace, kde jsme mimochodem večeřeli, nás překvapivě přivítaly slovem "Ahoj", a řekli, že jsme jejich oblíbenkyně.
(Naproti té bílé věže je zelený stan, OK tak tam)

Je devět hodin, vysprchované, a nemáme co dělat. Ty starší kolegyně, které jak řekly, už mají rozum šly spát. Aby byly ready na zítřejší závod. Ty mladší z nás, které si chtěly užívat, i já patřím mezi ně, se snažily ze školy zdrhnout.
Vysvětlím to podrobně - Pod okny máme školní hřiště, na kterém řádí partička, zakecaly jsme se a pak je chytré hlavy napadlo, abychom šly ven. Přímo přes hřiště totiž jeden z nic bydlí.
(Má to do školy opravdu daleko ). Jenomže škola byla zavřená. Všechny vchody jsme vyskoušely, ale jako znalci vlastní školy šly přes točené schody, které byli zezadu. ALE vchod zavřený. ALE plastové okna tu k dispozici byla. Šup a byly jsme venku.
Některé z nás byly tak poprděné, že to vzdaly, ale já ne.
Přelezly jsme přes plot a obešly si to přímo do jeho zahrady. Byli tam stromy, takže tam ani nebylo vidět.
A navíc, trenéři spali jako nemluvňata, dost se najebali.

A my - vodárna, vodka (červená ... už jste o ní slyšely? je moc dobrá), víno, pivo, cigarety.
Jak nečekané.
Kolem dvou ráno jsme se vydaly do hajan. V sedm už byla snídaně a pak trénink.

Sobota - Trénink byl dopoledne, do tělocvičny jsme jely autobusem, opravdu zajímavá cesta.
Pak oběd - Odporné těstoviny s omáčkou co vypadala, jakoby se někdo pozvracel.
Závodily jsme až v sedm večer, od haly bylo obrovské nákupní centrum, něco jako v Ově Shopping park. Tam jsem koupila nějaké suvenýry, ale hlavně se zmíním o žluté kostce z gumy, na které byly sexuální polohy, samo, že jsem to dala mamince pro inspiraci.

Závody teamgym se skládají se skladby na prostných, trampolíny, přeskoku a tamblu.
Tambl je to samé co prostnám akorát je to dlouhý pás a více odráží. Přeskok snad víte - jakoby to věčné školní skákání přes kozu.
Byly jsme 5té, první Dánsko, druhé Finsko, pak už si to nepamatuju.
Pokazily jsme trampolínu, kde jsme popadaly jako hrušky ze stromu.
Pak se jelo spátky do školy. V autobuse si holky pokecaly s ... klasicky s klukama. Já nevím, byla jsem na druhé straně autobusu, který byl dost narvaný. Ale žárlila jsem hodně, byli tak krásní.

"Chcete se najíst?" Zeptala se trenérka, když jsem vystoupily, někdo řekl ano, někdo ne. Vyřešila to takto, ve 22:30 dáme sraz na pokojích/třídách. Do té doby Bye.
Už ani nevím, kde jsme šly, J. Pod okna přišly kluci ze včerejška. Vytáhly nás na vodárnu, tak jsem teda šla. Ostatním se moc nechtělo, přidala se pouze jedna kámoška.
Je to hrůza, nedokázaly jsme se smířit s tím, že je vydíme naposledy. Oni prý jdou na disco, někam pařit. No ... Nakonec jeden z nich řekl, že o půl noci, přijdou tam kde včera a dodal - "We loved you!"

22:30 a my dorazily na pokoj trénerky a dělaly jakoby nic. Jenomže asi polovina teamu chyběla tak se to přesunulo na 23:00. Mezitím jsme se šly osprchovat. Problém byl v tom, že schůze naší partie trvala 45 minut. Trenérky asi težko usnou za 15 minut a jako na facku, šly ven. Seděly u hřište na lavičkách a kluci šly. Naštěstí nejsou tak blbí a nenápadně prošly aniž by na nás zavolaly. Ufff
Vlastně zavolali ... na mobil. Nějak už holky odpadly a chtěly spát, nakonec jsem já, kámoška - vodárna a ješrě jedna šly. Už jsem v tom zdrhání měly doslova praxi, ani jsme se nebály. Teda teda aspoň já ne.
Jelikož byly trenérky venku a my musely do zahrady kolem hřiště, zašly jsme do nejblišího parčíku pod strom, kde byla lavička se stolem. Takové dřevěné .. Oni, samozřejmě i s tím co řekl tu nezapomenutelnou větu - We loved you, tam byl taky.
Dali jsme si slibovaného jointa, který byl, jak kámoška nazvala, pašován přes hranice. A nebyl? Tak jsme se zhulili, maitelka a já jsme byly OK, ale zbytek byl tak v háji, že jsme se smíchem nedořezali. Ale to už byla ta část, kdy jsem se málem podělala strachy i já. Že nás trenérky poznají a přijdou za námi. Jeden z nic přinesl pomerančový džus a Malibu (alkohol).

Kolem dvou už museli domů. Tak jsme se rozloučily, achjo, je mi tak smutno! .
Naštěstí mám od jednoho z nic facebook, díky Bohu existuje.
Tak jsme poseděly, dopily, dokouřily a kolem Tří se vypravily zpět. Opravdu zážitek, jedna z nás, tak zhulená, sotva chodila . Před plot a okno bylo opravdu obtížné ji dostat, ale nakone jsme to zvládly.
Už nevím co bylo dál, pač jsme si lehla na karimatku a byla do minuty tuhá. Zato kámoška mi ráno vyprávěa, že šla hledat její mobil, pořád mluvila a nedala pokoj.


Za pár hodin jsme stávaly - Spala jsme tak hodinu jo?! A vypravily se domů.
Ve vlaku byla zase řezba, sice jsme se pořád z kupéčřek přestěhovávaly, pač tam mělo spoustu lidí rezervace a my chtěly být spolu. V šest večer jsme přijely na vlak, rozprchly jsme se k rodinám a jely domů. OMG zítra škola !!!

P.S.
1. Rakousko má opravdu nádhernou přírodu. Vysoké hory, vodopády .. a kolem nich je život. Vesničky, které září čistotou.
2. Rakušané jsou milí lidé, usmívají se, moc mluví, ...
3. Je tam hodně arabů, často jsem potkávala zahalené ženy a děti.
4. Jakožto milovnice Japonska jsem si koupila Sushi, které v Ově nikde neseženu. Je výborné
5. Architektura - Barevné domy, s velice zajimavými tvary
6. Vetšina z nich neumí anglicky (Stopovaly jsme je na ulicích a ptaly se na cestu, nesčetně krát jsme vyšly s nepořízenou)
7. Objevyly jsme mango cigarety. Opravdu. Holky si je koupily a vychvalovaly je. Mě moc nechutnaly, naštěstí jsem si je nekupovala, pouze zkusila.
8. V každé trafice najdete tak milionkrát tolik časopisů ... Mají Bravo, Popcorn, Joy stejně jako my
9. Záchody jsou naprosto stejné jako u nás, ne jako v Německu.
Až uvidíš splachovadlo, nemačkej to, vyleze jakási trubička a začne čistit desku.
10. Kouřit a pít lehký alkohol se může už od 16ti. A navíc mají na ulicích na cigarety speciální koše

OK, je to dlouhý článek jako prase. Jestli se vám číst nechce, nenutím vás. Napsala jsme to hlavně pro sebe, abych si pak v budoucnu mohla zavzpomínat.
Papa +Mel+

Na rozcestí

7. dubna 2009 v 21:42 | +Melody+

Rozhodla jsem se vám ozvat. Nejde mi o návštěvnost, sice je hrozná, ale za to si můžu sama a s tím nic nenadělám. Nemůžu nikoho nutit, aby na můj blog chodil. Teďka mám tak všelijakovu náladu, takže ani nevím, jestli se rozepíšu, nebo ne.

První věc, kterou bych chtěla zmínit je, že ve škole to je ještě horší než předtím. Na omluvenku z gymnastiky (podepsanou trenérem) jsme si s kámoškou xy připsaly datum, pač jsme bulaly. A Náš milovaný pan zástupce si nás do svého skromného hnízděčka samozřejmě pozval. Spíše šlo o to, že náš trenér není zaměstnacem školy, ale jeho manželka - trenérka. A dokud se nevrátí z Milána bude to brát jako neomluvené. HAJZL Horší to bude s těmy datumy.

Dneska jsem byla celý den v gymnastice, pač se připravujeme na MČR, následně jsem v šest hodin večer pádila na Show dance, a to se mi už parádně podlamovaly kolena únavou. Naštěstí mně trenérka odvezla aspoň na tramvajovou zastávku. Pustila jsem si hypec a odkráčela domů.

Měla bych začít šetřit, chci začít chodit na solárko, pač jsem bílá jako stěna. A co více, jsem zadlužená snad u všech co znám. Barva na vlasy už nějak zesvětlala, mám je dorezava. Rozešla jsem se se svým klukem (po půl roce), ale jinak se mám opravdu parádně.

Děkuju za kamarády, přátelství je to největší štěstí, co tě může v životě potkat.

Jelikož mám ten problém, musím jít zítra do školy. Ale největší pojeb na tom je, že ostatním holkám tu omluvenku vzal, a na to, že je to podepsané trenérem, nic nenamítal.
Dalším evidentním problémem je, že jsem slyšela, že nás (společně s kámoškou) už probírají na radě, ohledně neomluvených hodin. Ale pořád mi nemizí úsměv ze tváře. Zajímavé.

Zítra teda do školy jdu, zatímco kámošky se budou projíždět parkem na kolečových. Píšu 2 písemky, neumím ani jednu. Je možné, že budu zkoušená, ani nevím, co berem. Jsem jako vyměněná. Od začátku března kouřím. A naivně si myslím, že se všechno vyřeší samo.

A konečně hubnutí. Jsem měkká, jak ta sračka. Sním co mi pod ruku vleze, div neprasknu. Kdybych jedla aspoň pravidelně, aspoň! ALE ne! Já musím jíst jako o 106 a pak po večerech brečet, že jsem se přežrala. Váhu radši komentovat ani nebudu, pač musím začít zase od začátku.

Chci poděkovat Soffi (nce), zítra spolu jdeme do posilky, tak to rozjedem. A já doufám, že se vrátím do starých kolejí, a už nebudu taková flegmatická kráva jako teď.

+M+

!PRVNÍ CÍL NEOFICIÁLNĚ SPLNĚN!

13. února 2009 v 10:40 | +Melody+


55 KG

No neoficiálně proto, že se ta váha ještě může změnit, pač mi pořád skáče. HOre dole ...
Minulý pátek jsem měla 55.4, jenomže jsem po víkendu skočila na 56 a pak přišel ten podělaný Plátó efekt -> článek zde .
Za poslední 3 dny jsem do hubnutí pořádně položila a statečně odolávala všem svým chutím.
A pomohl mi komentář od Jáji

"Taky mam hroznou chuť se přežrat, ale pak si řeknu k čemu by mi to bylo?"

Jáji (SB) moc děkuju :)

Tady její blog - JÁJA

Tak a teďka se vracím na zem. Po včerejším Disco vyčerpání jsem se dneska zase na školu vykašlala. Mamka už si semnou vážně neví rady a prostě mě bere jako "problémovou".
Dala mi zaracha a celé odpoledne budu uklízet, takže se ozývám ještě dokud můžu.

Do úklidu se mi vůbec nechce ALE na druhou stranu mi to nevadí, pač

1. Spálím spoutu kalorií
2. Nebudu myslet na jídlo
3. Mamka konečně zklapne

Jídelníček dodám večer, mamka by měla být na noční.

+M+
 
 

Reklama